Vítězství na klasice pro Alexandersson a Hubmanna, naši dvakrát do desítky

24.5.2016

Fyzicky velice náročný závod na svazích Rychlebských hor, jehož tratě stavěl Martin Janata, vyhráli favorité Švédka Tove Alexandersson a Švýcar Daniel Hubmann. Pro naše barvy skončil dvěma umístěními do první desítky, díky Daně Šafka Brožkové a Janu Šedivému.

Ač má třiadvacetiletá Alexandersson celkem jedenáct medailí z mistrovství světa či Evropy, zlato jí do dnešního dne ve sbírce chybělo. Dnes však na trati dlouhé 10,3 km s převýšením 410 metrů nedala nikomu šanci a zvítězila o 41 sekund před čtyřicátnicí Anne-Margret Nordberg z Norska. Pro bronz si doběhla se ztrátou dvě a půl minuty Ruska Světlana Mironova.

Dvojnásobná mistryně světa z let 2008 a 2009 a stříbrná medailistka z mistrovství Evropy 2010 Dana Šafka Brožková skončila v nabité konkurenci osmá, šest minut a sedm sekund za vítězkou (celkové deváté místo je včetně Kanaďanky Emily Kemp). „Mně se to líbilo. Myslím si, že terén tady je hezký a že to bylo i pro ostatní závodníky fajn, že si tady mohli zaběhnout, že jsme jim z České republiky ukázali zrovna tenhle terén. Bylo to hodně o volbách postupů, což si myslím, že třeba pro Seveřany je něco nového... Bála jsem se, že se mi poběží špatně, protože včera jsem byla z vedra hodně unavená, ale dnes jsem byla mile překvapená, že už je cíl. Jak běžím bez hodinek, tak jsem nevěděla, myslela jsem si, že to bylo kratší než se čekalo. Já jsem se připravovala na to, že tam budeme nějakých 95 minut.“ Myslíš si, že to vyjde do TOP10?Bylo by to fajn. Myslím, že ten výkon nebyl špatný. Myslím, že bych do desítky měla patřit,“ věřila Dana v rozhovoru bezprostředně po doběhu.

Jana Knapová: „Vcelku spokojenost, i když jsem čekala možná trochu víc. Ale příprava nebyla úplně optimální. Na začátku května jsem měla týdenní tréninkový výpadek, kdy jsem brala antibiotika. K tomu se přidaly nějaké alergie, takže jsem nakonec ráda, že jsem to takhle zvládla. Mapově to bylo dobré, nedělala jsem chybky, ale dostala jsem hodně při postupu na jedenáctku, kde jsem šla asi blbě. Ještě se na to musím kouknout. A pak 13-14, tam už jsem trochu zmatkovala, protože už jsem byla unavená, takže tam jsem šla hodně pomalu a strašně jsem se kontrolovala.“ Co bylo nejtěžší na dnešní trati? „Asi odhadnout ty volby, to se mi evidentně tady nepovedlo. A pak prostě běžet. Trošku si možná zpomalit před nějakými dohledávkami, ale nemyslím si, že by ty dohledávky byly těžké.“

Jan Šedivý toužil být do desítky. To se mu povedlo - byl desátý. Přesto se svým výkonem úplně spokojený nebyl. „Byl to ode mě trochu rozpačitý výkon. Na začátku zbytečná chyba, ani postupy jsem nevolil jistě. Fyzicky to celkem šlo, ale na medaili by to chtělo suverénnější výkon. Bylo to, co jsme čekali, náročný dlouhý závod, volby postupů, nikde moc neseběhnout, moc neobíhat, vymyslet to, aby to bylo optimální. Volby jsem volil průměrně, myslím, že se něco dalo vymyslet líp. Teď koukám, že jsem v závěru ztratil minutu. Dalo se to jít do „šestky“, ale to je orienťák... Byl to domácí terén, tak nám to dneska sedělo, jsme si tu jistí, náš rozestup od nejlepších závodníků nebyl nijak ohromný. V cizině by to bylo mnohem obtížnější.“ Od šestky nejlepších ho po absolvování sto minutového závodu dělila minuta a dvacet šest vteřin a od medaile dvě minuty dvacet pět vteřin.

Jan Petržela skončil čtrnáctý, šest a půl minuty za vítězem. „Nezačal jsem úplně ideálně. Hned na jedničku jsem trochu zazmatkoval a nechal jsem tam skoro minutu. Dlouhé postupy jsem chodil všechny okolo, mně ty obíhačky přišly vyložený. Po včerejšku jsem měl utahaná stehna, takže jsem se snažil kopcům vyhýbat, co to šlo. A v závěru už to byl boj. Jsem hrozně rád, že jsem v cíli. Nejtěžší bylo mít ten morál to nějak ubojovat, i když v závěru už jsem kopce neběhal, ale snažil jsem se zatnout a vyšlapat to co nejrychleji, a to se mi myslím povedlo a udržel jsem vcelku slušné tempo.

Minutu a místo za Petrželou doběhl Miloš Nykodým. Dvacátá příčka patří Pavlovi Kubátovi: „Spokojenost větší než včera. I když ze začátku tam byly trochu chybky, tam jsem ty kontroly nějak neviděl – na jedničku, na trojku. Pak už to docela to šlo. Nohy sice ke konci nešly, jak by měly, ale bylo to rozhodně lepší než včera.

Dan Hájek: „Já jsem docela spokojený. Ze začátku to nešlo moc fyzicky, asi mi odešla forma na dlouhé běhy. Po včerejšku jsem byl spokojený, že mi nohy půjdou, bohužel to tak úplně nebylo, ale technicky jsem šel myslím dobře. Dodržoval jsem taktiku, co jsme si stanovili, vcelku jsme odhadli tak, jak to bude. Fakt jsem docela spokojený, myslím, že to bylo skoro moje maximum v tuhle chvíli.

(Další rozhovory s našimi reprezentanty budou následovat)

Mezi muži na trati dlouhé 16,1 km s převýšením 650 metrů dominoval šestinásobný mistr světa Daniel Hubmann, který dnes přidal do své bohaté sbírky medailí čtvrtý evropský titul. „Byl to těžký závod s mnoha volbami postupů. Udělal jsem jen malou chybu na druhé kontrole, asi 20 sekund. Jinak jsem se v závodě cítil silně, na páté kontrole jsem zahlédl Bakkmana, který startoval o interval přede mnou, takže jsem věděl, že jsem závod rozběhl dobře. To mě motivovalo k tomu, abych ještě přidal. Vždy jsem si nechával dostatek času na volbu postupu, nechtěl jsem nic uspěchat. Řekl bych, že jsem měl vše celou dobu pod kontrolou a dokázal jsem předvést dobrý výkon. Bylo to náročné, občas jsem neměl nejlepší pocit, ale říkal jsem si, že musím dál bojovat. Moc jsem si z toho špatného pocitu nedělal, přeci jenom jsem měl za sebou dva sprintové závody a včerejší kvalifikaci, tak se únava dala předpokládat“, řekl v cíli sympatický Švýcar, který za sebou zanechal druhého Magne Daehliho z Norska o minutu a dvacet dva sekund. Bronz získal Švéd Martin Regborn, pouhé dvě sekundy za medailí zůstal Nor Carl Godager Kaas.

Výsledky, worldofo

 

 

 

 




generální partner
hlavní partneři

hlavní mediální partner
mediální partneři
nápojoví partneři

partneři

podporovatelé

partnerská samospráva

pořadatelé