Co můžete navštívit v okolí

Řadu tipů v bližším okolí lze nalézt v anglické verzi odkazu

JESENÍKY

Jeseníky se rozkládají na nejsevernějším cípu Moravy. Nejvyšší část Jeseníků tvoří Hrubý Jeseník. Ten je však v geomorfologickém členění jen jedním z celků, které tvoří Jesenickou oblast. Ta dále zahrnuje například také Rychlebské hory, Nízký Jeseník, Kralický Sněžník a jejich podhůří. Centrální a nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti tvoří Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd (1491 m n. m.).

Hrubý Jeseník je pohoří se značnou ekologickou hodnotou a jako celek je vyhlášen CHKO Jeseníky (vyhlášena 19. 6. 1969). Hrubý Jeseník tvoří asi 75% území CHKO - ta dále zahrnuje i části dalších celků - Rychlebských hor, Hanušovické vrchoviny a Zlatohorské vrchoviny. Je zde i větší množství maloplošných chráněných území, zejména ve vyšších polohách. Mezi nejcennější z nich patří NPR Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz a Rašeliniště Skřítek. Území je přibližně z 80% pokryto lesy, jedná se především o druhotné smrčiny nebo bučiny s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Horní hranice lesa je ve výšce okolo 1 300 – 1 350 m n. m., nad ní roste uměle vysazená kleč a smilkové traviny. Geologické složení celku je pestré, převládají ruly, amfibolity a metamorfované devonské horniny. Hornatina se skládá z několika stupňovitě uspořádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu v nejvyšších částech. Vlivem dlouhodobého geomorfologického vývoje jsou charakteristické táhlé zaoblené hřbety se širokými sedly. Četně se vyskytují tvary mrazového zvětrávání, příkladem jsou Petrovy kameny, Vozka nebo Obří skály. Působením ledovce vznikl kar Velké Kotliny. Na území CHKO Jeseníky se nacházejí rašeliniště, která vznikla v období poledové. Jsou to rašeliniště na Rejvízu, mezi Keprníkem a Vozkou.

Horský ráz Jeseníků dotvářejí hluboce zaříznutá údolí, kterými protékají horské bystřiny a často překonávají velké spády menšími vodopády (vodopád Bílé Opavy, Vysoký vodopád na Stříbrném potoce). Hřeben Hrubého Jeseníku je součástí hlavního evropského rozvodí. Z východních svahů odtéká voda řekami (povodí Odry) do Baltského moře, ze západních svahů teče voda do Černého moře (povodí Moravy). Díky vysokým srážkovým úhrnům patří Jeseníky k vodohospodářsky významným územím, a proto byla celá CHKO zařazena do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Nacházejí se zde také prameny minerálních vod a to ve Velkých Losinách, kde jsou sirné prameny, a v Karlově Studánce teče prostá železitá kyselka.

Jedinečnost fauny Jeseníků dokazuje vedle přítomnosti glaciálních reliktů také několik endemických druhů, vyskytujících se pouze zde v Jeseníkách. Přibližně dvacet druhů živočichů, pravidelně se vyskytujících na území CHKO, je zařazeno do kategorie kriticky ohrožený druh. Příkladem je roháček jedlový, šídlo rašelinné. Dále zde můžeme vidět motýlí druhy jako je okáč horský a okáč menší. V řekách můžeme najít mihuli potoční, z ryb je to např. pstruh potoční, vranka pruhoploutvá nebo lipan podhorní. Zástupci obojživelníků jsou především čolek karpatský, čolek horský, čolek velký, ropucha obecná, skokan hnědý a mlok skvrnitý. Mezi významné savce patří letouni, jako je netopýr černý, netopýr velký nebo vrápenec malý. Opomenout nelze ani velké šelmy, z nichž populace rysa ostrovida se v CHKO Jeseníky obnovila přirozeně ve druhé polovině minulého století. Na území CHKO Jeseníky je vyhlášena Ptačí oblast Jeseníky pod Naturou 2000. Chráněnými druhy jsou zde chřástal polní a jeřábek lesní. Výchozími místy pro návštěvu Hrubého Jeseníku jsou Hanušovice, Šumperk, Jeseník, Vrbno pod Pradědem a Rýmařov. Hlouběji v horách potom několik menších středisek jako Rejvíz, Karlova Studánka, Ramzová či Karlov pod Pradědem.

 

Rozhledna Zlatý Chlum

Zlatý Chlum je jednou z městu Jeseníku nejblíže umístěných dominant pohoří. Na vrcholu (875 m n. m.) se tyčí 26 m vysoká kamenná rozhledna. Historie věže spadá až do dalekého 19. století. Z věže je úchvatný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Jižní výhled zachycuje celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku. Za příznivého počasí je západním směrem viditelná skupina Králického Sněžníku a severozápadním Rychlebské hory.

 

Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně

Elektrárna Dlouhé Stráně se nachází v CHKO Jeseník a je jednou z nejvýkonnějších elektráren České republiky. Elektrárna využívá půlkilometrového výškového rozdílu mezi přehradou na Divoké Desné a nádrží vyhloubenou na vrcholu Mravenečníku v nadmořské výšce 1350 metrů. V noci se nádrž naplní pomocí čerpadel vodou, která v době energetických špiček padá dlouhým potrubím do spodní nádrže. Proud roztáčí dvě turbíny v elektrárně umístěné uvnitř hory v obří kaverně. Výkon elektrárny je 325 MW x 2 a je v provozu od roku 1996. Elektrárnu je možné navštívit po předchozí domluvě a rezervace exkurze. Bližší informace naleznete zde.

 

Velké Losiny

Obec Velké Losiny ležící severně od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné je jedním z nejnavštěvovanějších míst podhůří Jeseníků. Zá návštěvu stojí určitě národní kulturní památky zámek Velké Losiny a ruční papírna, ale také termální lázně.

 

RYCHLEBSKÉ HORY

Zámek Jánský Vrch

Zámek Jánský vrch tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem a svým umístěním spadá do nejsevernějšího cípu Jeseníků, na bývalé území Slezska. Je jako jediná zpřístupněna památka v okresu Jeseník. Historie zámku je spojena biskupstvím v polské Vratislavi, které objekt a s ním i celé Jesenicko vlastnilo od roku 1348.

 

Rozhledna Borůvková hora

Rozhledna Borůvková hora je nejnovější rozhlednou v Jeseníkách. Z vyhlídkové plošiny, která se nachází ve výšce 24 m, jsou překrásné výhledy na Rychlebské hory a roviny sousedního Polska. Nová stavba nahrazuje původní historickou rozhlednu ze sedmdesátých 19. století. Vedle věže se nachází i malá kamenná chata pro turisty.

 

Račí údolí, Złaty Stok

 

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK

Králický Sněžník je vyhlášen Národní přírodní rezervací (1990). Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří. Jeho vrchol se nachází ve výšce 1424 m n. m. Jde o třetí nejvyšší pohoří v naší republice. V údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami. Místo Králického Sněžníku si oblíbili umělci skupiny Pražská secese, kteří sem jezdili na chatu a měli jako svůj symbol slona. Proto zde v roce 1932 postavili pomník se slůnětem. Chata už několik desetiletí neexistuje. Nezachovala se ani kamenná rozhledna postavená na Králickém Sněžníku v roce 1899. Na vrcholu se však zachoval kamenný trojmezník označující hranice Království českého, Markrabství moravského a Hrabství kladského.

Králický Sněžník je také označován "střechou Evropy", protože ze svahů jeho masívu pospíchá voda do tří moří (Baltského, Černého a Severního). Přesněji řečeno, trojmezí hranic úmoří je o několik kilometrů jižněji, na jiné hraniční hoře, která má český název Klepáč, polský pak příhodněji přímo Trójmorski Wierch - Trojmořský vrch. Tip na výlet najdete zde.

 

Sepsala Denisa Čepová


generální partner
hlavní partneři

hlavní mediální partner
mediální partneři
nápojoví partneři

partneři

podporovatelé

partnerská samospráva

pořadatelé